Historie Hrabové
První písemná zmínka o Hrabové v listině z roku 1297 zdaleka neznamená,
že středověká vesnice objevující se v ní pod názvem "Grabow"
vznikla k tomuto datu. V roce 1297 vyvstala zřejmě poprvé nutnost zaznamenat
jméno možná již sto let existující vsi v důležitém právním dokumentu,
který potvrdil a zčásti pozměnil již dříve uzavřenou smlouvu o hranici
mezi Polskem a Moravou. Tuto hranici tvořila původně řeka Ostravice, která
však za povodní velmi často měnila svůj tok, což mělo za následek spory
o lesy a pole.
Hrabová patřila ve středověku k rozsáhlejším zemědělským obcím. Stáří
osady napovídá také její pojmenování. Název Hrabová pochází od
slovanského pojmu "habr" ve starším znění "hrab" a značí
místo, kde rostly habry. Slovanský slovní základ pak ukazuje, že velmi
pravděpodobně jde o osadu, která vznikla do poloviny 13. století, tedy ještě
před nástupem vrcholné kolonizace.
Rok 1538 znamená přelom v dějinách paskovského léna. Tehdy se tvrz a městečko
Paskov, Žabeň, Krmelín, Nová Bělá, Velká Hrabová a Hrabůvka vymanily z
lenní závislosti na olomouckém biskupství a staly se šlechtickým statkem,
zapsaným v zemských deskách olomouckých. Jejich prvním světským držitelem
byl Jan z Pernštejna a na Helfštýně.
Neodmyslitelnou součástí a charakteristickým znakem obce Hrabová byly až
do počátku 20. století rybníky, rozprostírající se na západ od paskovské
silnice a táhnoucí se od hranice s Paskovem až po hranici s Hrabůvkou. Patřily
k síti rybníků, označovaných jako paskovské. Celková výměra rybníků
činila asi 230 ha s čistým ročním výnosem 616 zlatých.
V souvislosti s přestavbou politické správy v důsledku událostí roku
1848 byla také v Hrabové ustavena obecní samospráva. Správními orgány místní
obce se stal obecní výbor a obecní představenstvo. Do čela obce byl volen
starosta. Prvním starostou obce se stal kolem roku 1857 p. Josef
Mutina. Samospráva v obci fungovala s výjimkou let 1914 - 1918, 1938 -
1941, kdy se se obec přizpůsobovala válečným poměrům, do 29.5. 1941.
Podle vládního nařízení byla Hrabová od 1. července 1941 sloučena s
Moravskou Ostravou.
26. listopadu 1990 se na základě zákona o obcích konaly volby do městského
zastupitelstva a zastupitelstev 22 městských obvodů. Bylo zvoleno 15-ti člené
zastupitelstvo. Do jejího čela byl na ustavující schůzi dne 8.12. 1990
zvolen starosta Bohumil Rundt. Již samotné zřízení
městského obvodu Hrabová bylo šťastným počinem. Hrabová jako součást
obvodu Ostrava 3 byla přehlíženou popelkou, avšak možná právě proto si
dokázala zachovat osobitý ráz. Obci se podařilo navázat na historickou
kontinuitu vývoje, jež spočívala v tradičních rysech tvářnosti: venkovský
příměstský charakter, rozvinutá terciální sféra, klidná rodinná zástavba.
Stará škola
Stará škola - ul. Bažanova (z roku 1904)
V současné době je sídlem Úřadu městského obvodu Hrabová.
Úřadu městského obvodu Hrabová 2004
